Historie klubu

V roce 1928 byl v Nedvědici založen první lyžařský oddíl při Sportovním klubu Pernštejn, který pořádal závody v běhu na lyžích (10 a 12 km), ve skoku na lyžích a ve sjezdu. Nejvíce byly využívány terény kolem Kovářové. Po osvobození v roce 1945 však již nebyl oddíl obnoven, tradice sjezdového lyžování ovšem pokračovala. Nedvědice byla vyhlášeným lyžařským střediskem především pro návštěvníky z Brna.

Až 1. února 1968 byl ustaven lyžařský oddíl při Tělovýchovné jednotě Spartak Nedvědice. U jeho zrodu byli JUDr. Karel Hutař, Bohumír Rossi, Jaroslav Vít, Josef Štarha, Rostislav Ustohal a Jaroslav Dufek. Cílem oddílu bylo postavit v okolí Nedvědice lyžařský vlek. V té době to byl jediný lyžařský oddíl na okrese Žďár nad Sázavou zaměřený na sjezdové lyžování. Ve stejném roce se začaly stavět přejezdové lávky přes potok ve Žlebě. U n.p. Transporta Chrudim byl objednán lyžařský vlek Vl 200 s dodáním v roce 1969 za 13 000,– Kčs. 17. září 1968 se v Býšovci sešli zástupci obcí a podniků k prodiskutování možnosti výstavby zimního rekreačního střediska Smrček, Kovářová a Býšovec. Zde přednesl p. Žůrek z Městského výboru ČSTV Československý svaz tělesné výchovy), sekce lyžování z Brna návrh postavit lyžařský vlek v prostoru zvaném na „Hrbě“, u „Sloupů“ pod Býšovcem. Hospodářská smlouva o dodávce vleku byla podepsána 10. listopadu 1968 a 26. prosince 1968 bylo požádáno o stavební povolení. Při hlavních organizátorech stálo štěstí. MEZ Nedvědice dodával do Transporty Chrudim elektromotory. Za pomoci ředitele závodu MEZ p. Stanislava Navrátila byl vlek dodán a z prostředků KNV Brno zaplacen ještě v roce 1968.

V roce 1969 byly zajištěny projekty a postavena trafostanice, sekční vypínač, kabelová přípojka a obslužná budova vleku. Dne 14. prosince 1969 byl provoz lyžařského vleku u Býšovce zahájen.

V roce 1970 nastaly boje o lyžařský vlek u „Nutrií“. Tam hodlal postavit lyžařský vlek oddíl turistů a lyžařů z Brna. Měli sice již projekt, ale nedvědičtí lyžaři byli rychlejší a 28. dubna 1970 byla s n.p. Transporta Chrudim uzavřena smlouva o dodání dalšího vleku Vl 200 pro „Nutrie“. V následujícím roce byla zakoupena pro tento vlek lignátová chata včetně sociálního zařízení. V roce 1973 byl objednán vlek pro Kovářovou a po složitých jednáních uveden do provozu v roce 1976, kdy byla postavena z vlastních prostředků i obslužná budova a kabelová přípojka z trafostanice v Kovářové.

Svah za Kovářovou se díky tradici a snadné dostupnosti stal tak navštěvovaným, že malý vlek již nestačil zájmu lyžařů. V roce 1981 byla zakoupena dokumentace. Svépomocí byl v závodě MEZ Nedvědice a v dílnách Uranových dolů Dolní Rozinka vyroben a ještě v témže roce postaven vlek Vl 200 o délce 270 m vedle původního z roku 1976.

Pro svah u „Nutrií“, který byl původním vlekem využíván pouze ve spodní polovině, byl z prostředků Fondu cestovního ruchu KNV Brno zakoupen vlek s teleskopickými unašeči TLV 7,5. Stavba byla zařazena do „akce Z“ MNV Nedvědice a dokončena v roce 1983. Pro vlek byla rozšířena sjezdovka terénními úpravami a vybudována nová kabelová přípojka. Parametry tohoto vleku byly ve srovnání s Vl 200 úctyhodné: délka 400 m, převýšení 90 m, přepravní rychlost 2,5 m/sec, přepravní kapacita 560 osob za hodinu. Provoz pro veřejnost byl zahájen 4. února 1984. Díky výbornému kopci a skutečnosti, že to byl jeden z prvních vleků s teleskopickými unašeči na Vysočině, získal si rychle velkou popularitu a odpovídající návštěvnost.

V roce 1986 byla dokončena stavba obslužné chaty pod vlekem na Býšovci, která nahradila původní obslužnou budku. Tato vhodně do terénu umístěná chata na krásné kamenici je pýchou celého oddílu.

Rok 1987 přinesl nabídku financování stavby dalšího lyžařského vleku s teleskopickými unašeči z Fondu cestovního ruchu KNV Brno. Tato nečekaná šance se nedala odmítnout, a tak byl během dvou let intenzivní práce postaven za Kovářovou vlek firmy POMA-GALSKI z OPS Kežmarok s označením TATRAPOMA F 10. Parametry vleku jsou: délka 420 m, převýšení 90 m, dvě přepravní rychlosti. Při vyšší rychlosti 2,7 m/sec dosahuje vlek přepravní kapacitu 600 osob za hodinu. Vlek má ideální podmínky a především krásné okolí, dobrou příjezdovou cestu i velké parkovací plochy pro osobní automobily. Zkušební provoz vleku byl pro nedostatek sněhu zahájen až v roce 1990.

Lyžování v okolí Nedvědice má ovšem problémy s klimatickými podmínkami. Z dlouhodobé statistiky lze vysledovat, že pravděpodobná délka lyžařské sezóny je 5,5 týdne, tedy asi 6 víkendů rozložených v jednotlivých letech nepravidelně od konce listopadu do poloviny března.

4. června 1994 se lyžařský oddíl TJ Spartak Nedvědice osamostatnil, bylo založeno občanské sdružení a přijat název Klub lyžařů Nedvědice. Členská základna klubu je dlouhodobě vysoká. V roce 1999 bylo v klubu 62 mužů, 32 žen, 59 dětí a mládeže, tedy celkem 153 členů.

Zakladatelé oddílu lyžování našli své obětavé následovníky především v členech výboru, ve kterém pracovali nebo ještě pracují: ing. Zdeněk Just, Rostislav Ustohal, Milan Štefan, ing. Bohumír Opatřil, Josef Kinc, ing. Jiří Doubravský, Libor Vázler, Lubomír Janoušek, František Holešovský, Josef Havíř.

Jiří Šmíd

Zpracováno z podkladů JUDr. Karla Hutaře, ing. Zdeňka Justa a Rostislava Ustohala.

Převzato ze sborníku 650 let Nedvědice vydaného obcí Nedvědice v roce 2000.